Herbář a účinky Hojníku horského

Strávili jste někdy dovolenou na Krétě? Možná jste na svých toulkách zahlédli i tamní horský poklad a ani o tom nevíte. Hojník horský je totiž poměrně nenápadná bylina, kterou sice lze snadno přehlédnout, ale ve světě fytoterapie má toto jméno již po staletí skálopevné postavení.

Název malotira (latinsky Sideritis syriaca) vychází z italštiny a ve volném překladu znamená “špatné ven”. České pojmenování hojník horský naopak odkazuje na schopnost rostliny zacelit rány, čehož v dřívějších dobách využívali polní lékaři při ošetřování zraněných vojáků.

Hojník horský roste výhradně na Krétě, i když jeho příbuzné najdete kromě Řecka také jinde na Balkánském poloostrově nebo výjimečně v některých asijských oblastech. Vyhovuje mu suché krétské klima a čisté prostředí horských oblastí nad 1000 m.n.m.. Může růst do výšky až 50 cm a zdobí jej drobné žluté květy.

Horskému čaji se také říká pastevecký čaj. Popíjení odvaru z hojníku ovšem již dávno není jen záležitostí rolníků. Dodnes je denně konzumován velkým procentem Řeků, a to nejen ve formě nápoje, ale také jako velice chutné a příjemně aromatické koření, které se báječně hodí do omáček. Díky své podmanivé vůni, která může připomínat šalvěj, je hojník populární i v kosmetickém průmyslu, najdete jej například jako častou součást složení parfémů.

Hojník horský byl několikrát pod drobnohledem vědeckých výzkumů. Odborníci opakovaně prokázali vysoké hodnoty flavonoidů a taninů, což může mít při dlouhodobém užívání velmi pozitivní vliv na obranyschopnost organismu a metabolismus. Řekové dokonce řadí užívání této byliny mezi příčiny své dlouhověkosti. Připravený řecký horský čaj má navíc úžasnou nasládlou chuť s příjemným bylinným podtónem, proto se šálek denně stane událostí, na kterou se budete jistě těšit.