Herbář a účinky černého čaje

Že ještě není pět odpoledne? Nevadí, na černý čaj je vhodná doba vždycky. A nezáleží, jestli jej milujete čistý, s mlékem jako Indové či Angličané nebo s pikantním kořením jako v Číně. 

Jako všechny ostatní čaje pochází i ten černý z rostliny jménem Camellia sinensis. Původním prostředím tak byla Čína, ovšem velmi rychle došlo k rozšíření do dalších částí světa - jmenujme například Indii, Cejlon nebo Turecko.

Hlavní rozdíl mezi černým čajem a jeho dalšími sourozenci, bílým a zeleným, je ve zpracování lístků. Platí, že u všech variant se opatrně a nejlépe ručně sklízí jen ty nejkvalitnější, ovšem jen v případě černého čaje u nich následně při sušení dochází k úplné fermentaci (oxidaci). To má za následek ztmavnutí barvy lístků a výrazně odlišnou barvu, vůni i chuť výsledného nálevu.

Historie černého čaje není kupodivu tak dlouhá. První zmínky přichází z Číny až ke konci 16. století. Legenda praví, že za vznikem černého čaje stojí armáda procházející čínskou provincií Fujian. Vojáci obsadili továrnu na výrobu zeleného čaje a oolongu a během svého pobytu nechali veškerou zásobu čajových lístků uschnout na slunci. Když poté armáda z továrny odešla a provoz výrobny se měl opětovně spustit, bylo dělníkům líto zásoby čaje vyhodit. Proto zkusili tmavé a zcela vysušené lístky ochutnat a tak vznikl černý čaj.

V dnešní době existuje nepřeberné množství variant tohoto nápoje. Odlišují se původem (Assam, popř. Darjeeling z Indie či typický cejlonský a turecký černý čaj) nebo doplněnou příchutí. Zde je vzorovým představitelem populární Earl Grey obohacený bergamotem. Tak jako tak je černá verze čaje nejoblíbenější, jeho podíl na čajovém trhu činí údajně až 75 procent. A kterému dáváte přednost Vy?